“Finanční důsledky smrti pro životní úroveň domácnosti považují lidé za horší než důsledky plné invalidity.”
Pro zachování životní úrovně domácnosti v případě plné invalidity respondenta si čtvrtina (24,3 %) dotázaných představuje částku odpovídající 6 měsíčním příjmům a pětina (21,8 %) odpovídající ročnímu příjmu.
Vyšší obavy o zachování životní úrovně mají respondenti pro případ jejich smrti. Téměř polovina (44,2 %) respondentů pro zachování životní úrovně domácnosti v případě jejich smrti předpokládá částku ve výši desetinásobku jejich ročního příjmu.
Výzkum proběhl na vzorku 1 078 respondentů. Statistický vzorek odpovídá metodice ČSÚ, reprezentuje jednotlivé regiony, věkové skupiny, pohlaví a ekonomickou aktivitu respondentů. Respondenti byli vybráni z věkové skupiny 21 až 61 let. Sběr dat proběhl 1. až 6. 6. 2020.
