“Životní rizika hodnotí jako mnohem méně významná lidé, kteří spoří nejvíce.”
Životní rizika vnímají jako nejméně závažná respondenti, kteří uspoří více než 20 % z čistého příjmu (průměrné hodnocení 3,25). Při nižší míře úspor ovšem vnímání závažnosti životních rizik stoupá s úsporami. Nejvýznamnější jsou životní rizika pro respondenty s úsporami ve výši 10 % až 20 % z příjmu (3,49).
Neživotní rizika jsou respondenty hodnocena jako méně závažná než životní rizika. Rizika na nemovitosti a v domácnosti (požár, povodeň, další živelná rizika, krádež…) vnímají jako nejzávažnější respondenti, kteří uspoří do 10 % z čistého příjmu (průměrné hodnocení 2,99). Dotázaní, kteří spoří nad 20 % z příjmu, hodnotí rizika na nemovitost a v domácnosti průměrným skóre (2,52).
Jedinou výjimkou, kdy respondenti s nejvyšší mírou úspor nehodnotí riziko nejméně, jsou rizika spojená s automobilem. Ta vnímají jako nejméně závažná respondenti, kteří neuspoří z čistého příjmu nic (průměrné hodnocení 2,65). Důvodem může být nižší podíl respondentů s automobilem v této skupině dotázaných.
Respondenti hodnotili rizika na škále od 0 – naprosto zanedbatelné riziko do 5 – naprosto zásadní riziko.
Výzkum proběhl na vzorku 1 013 respondentů. Statistický vzorek odpovídá metodice ČSÚ, reprezentuje jednotlivé regiony, věkové skupiny, pohlaví a ekonomickou aktivitu respondentů. Respondenti byli vybráni z věkové skupiny 21 až 61 let. Sběr dat proběhl 9. až 12. 10. 2020.
