“Lidé s vyššími příjmy si mohou dovolit vyšší mimořádný výdaj a vydrží i déle bez příjmu.”
Lidé s vyššími příjmy jsou odolnější vůči finančním rizikům ve všech směrech. I podíl naspořené částky z příjmu stoupá strmě s nárůstem příjmu. Zatímco více než polovina respondentů s příjmem do 15 tis. Kč měsíčně neuspoří nic (54,3 %), polovina respondentů s příjmem přesahujícím 45 tis. Kč uspoří více než pětinu příjmu (50,8 %).
Navíc téměř třetina respondentů s příjmem přesahujícím 45 tis. Kč měsíčně vystačí s úsporami bez poklesu životní úrovně déle než 12 měsíců (29,5 %). Naopak téměř dvě třetiny respondentů s příjmem do 15 tis. Kč s příjmem vystačí nejvýše 1 měsíc (57,1 %).
Lidé s vyššími příjmy si také mohou dovolit i vyšší mimořádné výdaje. Jen desetina (11,5 %) respondentů s příjmem přes 45 tis. Kč měsíčně si nemůže dovolit žádný mimořádný výdaj, zato čtvrtina z nich (24,6 %) si může dovolit i výdaj přesahující jejich roční příjem.
Výzkum proběhl na vzorku 1 078 respondentů. Statistický vzorek odpovídá metodice ČSÚ, reprezentuje jednotlivé regiony, věkové skupiny, pohlaví a ekonomickou aktivitu respondentů. Respondenti byli vybráni z věkové skupiny 21 až 61 let. Sběr dat proběhl 1. až 6. 6. 2020.