“využívání finančních poradců roste s příjmem. U nejbohatších lidí a domácností mají ale finanční poradci rezervy.”
Podíl využívání služeb finančních poradců stoupá s příjmem respondentů. Nejnižší je u lidí s příjmem do 15 tis. Kč (39,2 %) a nejvyšší je u lidí s příjmem od 45 tis. Kč do 60 tis. Kč (67,6 %). U lidí s vyšším příjmem ale dochází ke zlomu a podíl využití služeb finančních poradců opět klesá (na 55,9 %).
U respondentů s rostoucím příjmem roste jak podíl spokojených klientů finančních poradců, tak podíl lidí, kteří jsou se svým finančním poradcem nespokojení.
Obdobná situace nastává při sledování příjmu celé domácnosti. Nejnižší využití služeb finančních poradců je u domácností s příjmem do 30 tis. Kč (40,4 %), nejvyšší u domácností s příjmem od 60 tis. Kč do 90 tis. Kč (58,6 %) a u domácností s příjmem vyšším podíl využití finančních poradců opět klesá (na 56,3 %).
U nejbohatších domácností je jednoznačně převládá podíl nespokojených klientů se službami svého finančního poradce (6,3 %).
Respondentů jsme se ptali, zda využívají služeb finančního poradce.
Výzkum proběhl na vzorku 1 199 respondentů. Statistický vzorek odpovídá metodice ČSÚ, reprezentuje jednotlivé regiony, věkové skupiny, pohlaví a ekonomickou aktivitu respondentů. Respondenti byli vybráni z věkové skupiny 21 až 61 let. Sběr dat proběhl 6. až 10. 3. 2020.
